Konečně přes padesát aneb Nemusíte samozřejmě čekat tak dlouho.
Začíná vám záležet na důležitějších věcech, než je třeba to, jak právě vypadáte nebo jak o vás někteří lidé smýšlejí. Už s tím stejně moc nenaděláte. A tak to tak trochu necháváte být. Je to obrovská úleva. Otevřou se vám nové dveře. Zaměříte se více na obsah, než na formu, víc na sebe, než na druhé. O svou schránku pečujete, to ano, ale začne vás víc zajímat, jestli to dobře funguje hlavně uvnitř. Jestli zvládáte fyzicky všechno stejně dobře jako dřív. A když se vám to nezdá, je naděje, že pro to něco uděláte. A pak se cítíte lépe. Paradoxně třeba i lépe, než předtím.
Vnitřní plamen, který zažehnou vaše zájmy a vaše pozornost, vám sálá z tváře, pokud se ovšem dobře vyspíte. Vypadáte čím dál tím víc jako to, co děláte a jak žijete. Má to svůj smysl a může to být obrovská motivace. Vidíte, co se dá vytvářet a měnit. Všechno, čím jste a co máte.
Bilancujete. Ne, nebudeme si to zastírat, občas to uděláte. Abyste mohli lépe plánovat dál. Máte přece před sebou druhou půlku života!
Když vidíte všechno dobré, čím jste se stali a k čemu jste dospěli, může vás to naplnit velkou silou. I když se tak právě dnes, nebo letos, zrovna necítíte, víte, že jste to stále stejní vy a že v tom můžete pokračovat, že na to můžete navázat. Je pravděpodobné, že se vám bude dařit lépe a lépe, protože už trochu víte, jak na to. A pokud jste prozíraví, nebudete vycházet z minulých zkušeností, protože si uvědomíte, že vás mohou brzdit.
Už víte, že se může stát v podstatě cokoliv a že to můžete ovlivnit. Začnete chtít tohleto dělat víc. Co kdybyste upustili od všech proti, které vám bránily v těch nejodvážnějších krocích? napadne vás. Co kdybyste přestali myslet na to, jaké to bude s těmi ostatními a jak to v dané situaci zvládnete, ale mysleli na to, jaké to bude s vámi, jak vy to budete mít sami se sebou? Jak to zvládnete vy, když to uděláte? Jak se na to budete dívat, jak se vám to bude líbit, jak se přijmete a jestli vás to obohatí? Všimněte si, přesně tyhle otázky si klademe, když se bojíme, jak nás a to, co děláme, přijme okolí.
Co kdybyste se tím svým okolím stali vy? Co kdybyste zkusili hrát ty okolo, posoudili si to sami a taky si vždycky uvědomili, jak se vám to líbí nebo ne. Vám. Tak ten odvážný krok totiž uděláte, nebudete váhat. A pak můžete sledovat, co skutečně udělají druzí. Než to ale dokončíte, zapomeňte na ně.
Je to ten nejlepší dárek, který si můžete k padesátinám dát. Začněte myslet na sebe. Ale vážně. Jen na sebe. Zdá se vám to sobecké? No tak to máte blbé. Nikdy to neuděláte. A nikdy nezjistíte, jaké to je. Jaké by to bylo kdyby…
Postavte se na hlavu. Je to zdravé. Zkuste udělat něco, co jste dosud neudělali. Je to zábava. Je to opravdová legrace. Je to adrenalin. A jaký. Překročte čáru, za kterou se nesmí. Stejně ani nevíte, kdo ji tam nakreslil. Ani to nezjišťujte, je to k ničemu. Jen ji prostě ignorujte a uvolněte své kroky.
Nekoukejte si pod nohy, ale podívejte se tam, kam chcete dojít a pak koukejte trochu před sebe, dopředu. Abyste viděli, kam jdete. Když tam to hovno neleží, tak do něj nešlápnete, takže pod nohy si koukat nemusíte. To akorát dostanete křeč do krku, budou vás bolet záda a zase to budete muset kurýrovat. Jo, je to skvělé, že už i to sebe-léčení jste se naučili, ale není lepší to nepotřebovat? Jděte s hlavou vztyčenou, hleďte dopředu a dělejte kroky tím směrem - dopředu. Když do toho přeci jenom šlápnete, tak to ještě nerozmazávejte, stejně už to i tak dost smrdí. Běžte dál, omyjte to, osuší se nebo opadá, už se o to nestarejte, hlavně zas koukejte, kam jdete.
A vnímejte, fakt vnímejte, jak se u toho cítíte. Nechte to tak. Netlačte na to, neschovávejte to, nevyhýbejte se tomu. Vnímejte, co cítíte. Pomůže vám to vybírat si cestu. Další kus cesty si vyberete podle pocitu. A budete tomu věřit. Někdo se zasměje? Nevěří tomu? Nebaví ho to? Že prý nejste realista, nestojíte nohama na zemi? Hm. No a co? Nechte ho tam stát. A klidně se vznášejte v oblacích. Pokud vám to opravdu dělá dobře.
Rozeznávejte. Rozeznávejte hlavně to, co vám dělá radost. Vám. Ne vašim blízkým, vaší rodině, vašim přátelům, těm okolo. Rozeznávejte, co dělá radost vám. Zdá se vám to zase sobecké? To máte zase blbé. Neuděláte to. Nebudete přece blázen, že jo! No, to se nic neděje… Chápete to? - Nic se neděje. Nic neuděláte. Nic se nestane. A pak umřete. Stáří se vám zakousne do zadku a pak umřete. Nebo si uděláte radost. A pak taky umřete. Ale stane se něco úžasného. Nejenom vám.
Kartička číslo jedna, mám ji z jednoho vzdělávacího programu, říká, že „Pokud rozpoznáte, co je to nejlepší pro vás, důvěřujte, že to bude vždy to nejlepší i pro všechny ostatní. A to i v případě, že oni to nevědí, nebo to případně nechtějí…“ Zjednodušte si život. Hned na začátku. A když to nejde na začátku, tak teď. Můžete to udělat kdykoliv. I v padesáti. I potom. Kdykoliv. Ale stihněte to. Uděláte tím radost sobě i druhým.
P.S. Já přece nikde neřekla, že je mi přes padesát.
Olga Steinerová
Nový rok 2020
-------------------------------------------------- --------------------------------------------------
Olga Steinerová
Symboly sobotních dušiček
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Olga Steinerová
Krásná Kréta
Kréta je pátý největší ostrov ve Středozemním moři. Patří Řecku a je mezi všemi jeho ostrovy tím největším. Je místem zrození boha Dia. Není divu.
Olga Steinerová
Dušičky aneb Samhain
1. listopad + předešlá noc + úplněk nejblíže 1. listopadu .................. 31. října při západu slunce začíná nový rok, podle Keltů - jeho temná polovina
Olga Steinerová
Přírodní Feng Shui
Feng Shui je podle definice tradiční čínské učení, zabývající se vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit v prostoru harmonii a nechat energii volně plynout.
Olga Steinerová
Apríl aneb Bezpečná vzdálenost
Řekl: „vidíš, jak nám to hezky funguje na bezpečnou vzdálenost“. Jo, napíšeme si hezká slova, pravdu i zastřenou pravdu, hlavně tu impotentní, tu, která nikomu neublíží. Hlavně ne nám samotným. To si člověk většinou hlídá nejvíc.
Olga Steinerová
Jarní rovnodennost jako šance
V úterý 20. března nastala jarní rovnodennost. V 17 hodin a 16 minut vstoupilo Slunce do znamení Berana. Začalo astronomické jaro.
Olga Steinerová
PŘÍJEMNÝ ADVENT
Využít příležitost doby Adventu, ať už k vnitřnímu prožitku nebo prostřednictvím věcných symbolů, je teď aktuální.
Olga Steinerová
Bod rozpadu
Když se něco rozpadne, znamená to, že se to přežilo. Nemůže to už zkrátka existovat a sloužit svému účelu tak, jak to je. Znamená to také, že zároveň vzniká nová forma. Něčeho nového. To je zákon. Přírody, Boha, zachování energie,
Olga Steinerová
Letní podvečer
Měsíc stojí přímo nad špicí borovice, teprve se šeří.................. Netopýr už neslyšně oblétává výsek lesa.
Olga Steinerová
Léto je tu
Léto je tu a třešně dozrávají. Slunce rozpaluje ulice a raději bychom byli někde jinde. Vznášíme se hlavou v oblacích, ale práce nás uzemňuje. Stojíme pevně nohama na zemi. A dozráváme také.
Olga Steinerová
Přijímací zkoušky – běh na dlouhou trať
Právě v těchto týdnech je skládají děti ze základních škol. Hlásí se na střední a soutěží, kdo je udělá lépe.
Olga Steinerová
Odlesky Slunce
Jaro je tady. Nový přírodní cyklus začal. Mohli jsme to cítit přesně na den. V pondělí. Venku je teplo, svítí slunce a nám se tam konečně chce.
Olga Steinerová
Solitérní strom
o - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - o o - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - o
Olga Steinerová
Večer tříkrálový 6. ledna 2017 - třináct svatých nocí ještě běží
Tento rok to bude prostě jinak! Předpovědi ledacos sdělují. Dobře ale víme, že je to hlavně na nás. Něco nového začíná, proč tedy nevyužít příležitost
Olga Steinerová
Zimní Slunovrat
Přišel po špičkách. Rodí se nové světlo na Zemi. Je náš, když to víme. Vědomě hledíme do bíle-fialkových mlhovin a vidíme ho v nich. Svého mistra. Máme šanci zmoudřet a dozrát.
Olga Steinerová
Podzim vypadá
Podzim vypadá nostalgicky, i když lavička je modrá a střechy červené. Pahýly ořezaných stromů na našem dvoře se vztahují ke staré prolézačce, které jsme říkávali Zeměkoule. Bývala v každém parku.
Olga Steinerová
Podzimní dekorace
Podzimní dekorace - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Olga Steinerová
Podzimní den české státnosti
Neúprosně se ohlásil podzim. Rána jsou chladná a mlhavá. Dny stále příjemné a teplé, slunce hřeje...
Olga Steinerová
Generace
Mezigenerační problém? Kdo ho má a k čemu je dobrý? Ano, většinou ho vytváříme a pak řešíme. Má ho ten, kdo ho vytváří. Kdo ho netvoří, tak ho evidentně nepotřebuje a také ho nemá.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 267x
je mi tu jako nevěstě.
Někdy i jako vdově,
kráčíme si tu obě.
Nejsem jen černá a bílá!
Jsem různá.
A jsem milá."