Generace

Mezigenerační problém? Kdo ho má a k čemu je dobrý? Ano, většinou ho vytváříme a pak řešíme. Má ho ten, kdo ho vytváří. Kdo ho netvoří, tak ho evidentně nepotřebuje a také ho nemá.

Kdo tvrdí, že ho má, ale že ho nevytváří, nechce převzít zodpovědnost. Je to jednoduché. Převezměme zodpovědnost. Jsme to my, kdo ho má, jsme to my, kdo ho tvoří. Samozřejmě mladší nebo starší generace čile spolupracuje :o). Pak je tvorba nejsnazší.

Chceme a potřebujeme babičky a dědečky a naše děti je také chtějí a potřebují. Je to tak přirozené, jako dýchat. Vidět, vědět a zažít, co obnáší stáří, eventuálně umírání, přirozený odchod. A babičky a dědečkové? Jsou pro to šťastní. Také s námi a našimi dětmi chtějí a potřebují být.

My jsme moderní, máme větší možnosti, než generace před námi, ale zdaleka je nevyužíváme. Honíme se za novými příležitostmi, místo abychom vybírali, které hodnoty jsou podstatné a zásadní. Nedokážeme to někdy ani rozeznat.

Jestli někdo tvrdí opak, je to pokrytectví. A před sebou samým je stejně nepatřičné, jako před ostatními. Spolu s dnešními většími možnostmi, na které jsme často tak hrdí, máme stále i možnost milovat svou rodinu a podle toho žít.